Z nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2024, sp. zn. 21 Cdo 3408/2022) vyplývá, že posttraumatická stresová porucha (PTSD) může být považována za pracovní úraz, pokud splňuje určité podmínky. Případ zaměstnance, který byl svědkem sesuvu zeminy na stavbě tunelu Blanka, poskytuje náhled do toho, v jakém případě může být posttraumatická stresová porucha kvalifikována jako pracovní úraz a jaký vliv to může mít na práva zaměstnance.
Podle zákoníku práce je pracovním úrazem poškození zdraví zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, způsobené krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Nejvyšší soud zdůraznil, že poškození může být nejen fyzické, ale také psychické. V případě PTSD může být traumatická událost na pracovišti, extrémně vybočující z běžných podmínek, považována za pracovní úraz.
Zaměstnanec v této kauze nebyl přímým účastníkem sesuvu zeminy, ale byl svědkem události, při které byl zeminou zavalen jeho kolega. V době závalu se zaměstnanec nenacházel přímo v tunelu, ale v nákladním autě u vjezdu do tunelu, a proto nebyl přímým svědkem samotného závalu, viděl pouze prach, který se po závalu objevil.
Nejvyšší soud zdůraznil, že i svědectví zaměstnance může být relevantní, pokud by byl vystaven extrémním okolnostem při plnění svých pracovních úkolů. Posttraumatická stresová porucha, která v tomto případě u zaměstnance vedla k invaliditě ve třetím stupni, byla uznána jako následek mimořádně intenzivního stresujícího zážitku.
Nejvyšší soud také jasně stanovil, že zaměstnanec musí být buď přímým účastníkem, nebo přímým svědkem události, která vyvolala PTSD. Pouhé vnímání vedlejších projevů (např. prachu) samo o sobě nestačí k naplnění kritérií pracovního úrazu. Nejvyšší soud proto v tomto konkrétním případě rozhodl, že se nejednalo o pracovní úraz, protože zaměstnanec zával přímo neviděl.
Rozhodnutí Nejvyššího soudu stanovilo podmínky, při jejichž naplnění mohou být psychické následky extrémních situací na pracovišti, které se rozvinuly v posttraumatickou stresovou poruchu, považovány za pracovní úraz.
Obecný postup, co dělat, když se Vám v práci stane úraz, naleznete zde a v navazujícím článku. Přečtěte si také, jaké máte po vzniku pracovního úrazu nároky.
Pomáháme zaměstnancům s uplatňováním nároků z pracovních úrazů či nemocí z povolání prostřednictvím našich expertů v oboru. Stal se Vám či Vašemu blízkému pracovní úraz a potřebujete pomoci? Přečtěte si reference našich klientů, kterým jsme pomohli v různých pracovněprávních případech a neváhejte se na nás obrátit. My Vám pomůžeme.
Sledujte nás také na sociálních sítích Instagram, Facebook či LinkedIn, kde sdílíme rady, užitečné informace či novinky ze světa pracovního práva jednoduše a srozumitelně. A neváhejte nám kdykoli napsat.
Nyní vás provedeme krátkým dotazníkem, ve kterém vás vyzveme k doplnění na několik otázek a na závěr vás požádáme o poskytnutí podkladových dokumentů.
Věnujeme se případům pracovních úrazů, které nám prostřednictvím práva zaměstnance zašlete. Postřelení jako pracovní úraz je v našem prostředí poměrně vzácné, nicméně v některých specifických pracovních prostředích může nastat. Použití střených zbraní obvykle nastává v ozbrojených složkách, jako jsou policisté, vojáci, bezpečnostní pracovníci nebo při manipulaci s municí ve výrobních závodech.
Působením zevních vlivů na vašem pracovním prostředí může dojít k popálení. Gastro provoz bývá spojen s užíváním velmi horkých povrchů a tekutin. Jednou z nejčastějších nehod při poskytování stravovacích služeb na těchto pracovištích bývá popálenina olejem jako pracovní úraz. V tomto článku se dozvíte, co dělat, jestliže se popálíte olejem v pracovní době a jak se případně domáhat odškodnění, pokud se stal pracovní úraz v souvislosti s výkonem práce na pracovišti (například nevhodně zabezpečeným pracovištěm).
Dnešní příspěvek věnujeme poranění hlavy jako pracovní úraz. Poranění hlavy bývá jeden z nejčastějších pracovních úrazů na straně zaměstnanců. Jak taková situace na straně zaměstnance vypadá a na co si dát pozor se dozvíte v tomto našem článku.
Historicky jsme na základě Vašich dotazů věnovali pozornost dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance a jaké jsou s tímto režimem navázány povinnosti zaměstnance. Dnes zmíníme, co hrozí v případě porušení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnancem.
Utrpěl jsem pracovní úraz, jenom díky právní pomoci jsem se zorientoval v tom, co mohu po zaměstnavateli požadovat. Uplatnil jsem proto u zaměstnavatele nárok na proplacení léčebných nákladů, náhradu mzdy při pracovní neschopnosti i následnou rentu. Zaměstnavatel mi vyplatil ještě odstupné, nikdy jsem nemyslel, že to budou tak velké částky.
Obrátila jsem se na tuto firmu s prosbou o pomoc. Myslela jsme si, že mám nárok na odstupné z důvodu svého zdravotního stavu a nemoci z povolání, ale zaměstnavatel tvrdil, že nemám nárok na nic. Naštěstí jsem si nenechala jejich aroganci líbit a díky pomoci mi odstupné vyplatili a dodnes mi platí rentu kvůli nemoci z povolání. Moc vám děkuji.
Děkuji za služby a pomoc ve složité situaci se zaměstnavatelem. Řešil jsem neproplacené náhrady ze strany zaměstnavatele při pracovních cestách v zahraničí. Nakonec jsme vše vyřešili. Díky za pomoc, ochotu, odhodlání, a hlavně motivaci nevzdávat se jenom ze strachu, že jsem ve slabším postavení.
Dostala jsem výpověď, když jsem byla v té době těhotná. Myslela jsem, že tak výpověď platí. Naštěstí jsme si nechala v situaci poradit a nezůstala tak bez prostředků a zajištění, děkuji Vám moc za lidský přístup, empatii a diskrétnost při řešení celé záležitosti.
Moc děkuji za pomoc s problémem v práci. Šlo o vyplacení náhrady mzdy při době léčení a také po ní. Nebýt Vás, vůbec bych nevěděl, že mám na něco takového nárok. Jsem rád, že jsem vyhledával informace a zvolil Vaše služby. Nikomu nepřeju zažívat takové věci, ale pokud už se dostanete do nějakých problémů, neváhejte a zvolte si pomoc odborníků, jsou to lidi na svém místě.
Jindřišská 907/10
110 00, Praha
Přihlaste se k odběru novinek
